Inseminace - Trénink a příprava

Smyslem práce moderních zoologických zahrad je kromě výchovy široké veřejnosti i vlastní chov zejména ohrožených druhů zvířat v zajetí, který je vzhledem ke své náročnosti koordinován v rámci EEP. Mezi takovéto druhy patří i sloni a je zcela přirozené, že i my se snažíme udělat maximum proto, aby i v naší ZOO došlo k jejich reprodukci.

Vzhledem ke skutečnosti, že chov slonů v zajetí v přirozené sociální struktuře, tj. v rodině, je velmi náročný zejména z hlediska potřeby odpovídajícího chovatelského zařízení, rozhodli jsme se, že se pokusíme najít alternativní řešení tohoto problému. V počátečních úvahách jsme se zabývali myšlenkou dočasného umístění našich zvířat do některé z renomovaných zoologických zahrad, kde indické slony chovají ve větší skupině a kde i odchovávají mláďata "přirozeným způsobem ". V průběhu času se však toto řešení ukázalo prakticky nereálným.

Díky tomu, že naše ZOO nedisponuje sloním samcem a ani není připravena k ubytování případného samce, stejně jako současná nákazová situace nedovoluje transport našich samic k býkovi, byli jsme odkázáni pouze na možnost umělé inseminace. Tím, že ZOO Ústí má dvě samice slona indického v ideálním věku - Kalu a Delhi, byli jsme v rámci EEP zařazeni do kategorie "Potencional Breeding Location".

Našim cílem bylo zjistit možnost zabřeznutí, dále stav reprodukčních orgánů a kvalitu pohlavního cyklu. Proto jsme vstoupili do jednání s kolegy z IZW Berlin (Institute for ZOO biology and wildlife research) Dr. Thomasem Hildebrandtem a Dr.Frankem Göritzem. Od roku 2000 jsme u obou slonic začali 1x týdně odebírat krev a moč k stanovení hladin hormonů, stejně jako začal jejich aktivní trénink k ostatním nezbytným vyšetřením pohlavních orgánů. Na sklonku roku 2000 přijel tým IZW k provedení prvního ultrazvukového vyšetření a přípravě případné inseminace našich slonic.

Sonografický nález u slonice Kaly: atrofovaná ovaria zarostlá v mase tukové tkáně spadající do dutiny břišní, cystózní degenerace endometria (děložní stěny) - odhadem více než 500 cyst, dále poševní cysty, nálezem byl zjištěn konec fertilního období, což následně potvrdily i výsledky krevních testů.

Sonografický nález slonice Delhi byl pro nás mnohem zajímavější - ovariální aktivita zachována, stav děložní sliznice odpovídající cyklu bez známek patologických změn, pochva taktéž bez patologických změn, výsledky vyšetření hormonální aktivity z krve a moči rovněž potvrdily pravidelný a plnohodnotný cyklus.

Z výsledků vyšetření vyplývá, že slonice Kala není k umělé inseminaci vhodná z výše zmíněných zdravotních důvodů. Vzhledem k absenci zdravotních problémů spojených s nálezem jsme doposud nepřistoupili ani k medikamentóznímu ovlivnění stavu. Výsledek vyšetření druhé slonice byl vynikající, Delhi se ukázala býti zcela zdravou samicí perspektivní k umělému oplodnění.

V následující době jsme proto přikročili k nezbytné mravenčí práci, jejíž těžiště spočívalo v pravidelném monitoringu hladin příslušných hormonů v krvi a moči. Rovněž pro ošetřovatele slonů začala nejnáročnější etapa celého projektu, tedy výcvik Delhi k vlastnímu zákroku. Zde je třeba zdůraznit, že perfektní výcvik je skutečně základní podmínkou úspěšné inseminace, neboť nelze předem přesně stanovit dobu, po kterou bude zvíře muset "spolupracovat", tedy pokud možno nehybně stát na určeném místě a tolerovat veškerá vyšetření, která se provádí přes "rectum" i vlastní zákrok, který je proveden přes pohlavní orgány.

Průběžné výsledky laboratorních testů potvrdily pravidelný pohlavní cyklus a na základě zjištěné periodicity jsme mohli předběžně stanovit termín vlastní inseminace. Předpokladem úspěšné inseminace je však stanovení optimálního termínu s přesností na jeden den - den dozrání vajíčka a ovulace. Proto jsme v polovině května 2002 změnili frekvenci odběru krevních vzorků z jednoho týdne na jeden den.

V této době jsme rovněž začali vyřizovat příslušná povolení k dovozu sloního spermatu, neboť Emmett - "dárce - otec", pochází ze ZOO Whipsnade v Anglii. Jelikož se podařilo vyřešit veškeré problémy s dovozními "papíry" a výsledky denních vyšetření krve byly příznivé, provedli jsme ve středu 4. září 2002 první inseminaci a ve čtvrtek 5. září tento zákrok úspěšně zopakovali. Doba vlastního zákroku byla v prvním případě 45 minut, podruhé pak 2 hodiny. V následujících 9 - ti týdnech jsme pokračovali v pravidelných odběrech krve 1x týdně a 20. listopadu 2002 jsme provedli kontrolní ultrazvukové vyšetření, které potvrdilo, že zákrok byl úspěšný a Delhi je březí.

Dne 5. ledna 2003 jsme provedli další kontrolní ultrazvukové vyšetření, jehož výsledek byl ohromující a téměř neuvěřitelný - chvíli to totiž vypadalo, že Delhi bude mít dvojčata. Dnes, tedy 23. ledna bylo provedeno detailní vyšetření, které mělo tuto domněnku potvrdit či vyvrátit.

Definitivní závěr tedy zněl: Delhi čeká jedno slůně. Na první pohled to může vypadat jako zklamání, ale opak je pravdou! Jedno mládě má totiž daleko větší šanci přečkat poměrně dlouhou dobu březosti a narodit se bez jakýchkoliv komplikací. Byli jsme šťastní !!!

Poděkování:

Nelze zde vyjmenovat všechny, kteří se zasloužili o naše slony, takže alespoň za všechny děkujeme IZW - Dr. Thomasovi Hildebrandtovi a Dr. Frankovi Göritzovi, děkujeme ZOO Whipsnade za darování spermatu (nebudeme na oplátku požadovat alimenty, pozn. autora), velké poděkování patří Pavlu Kökertovi a Honzovi Javůrkovi, děkujeme všem, kteří nám i byť malou nevýznamnou službou či pomocí pomohli realizovat tento unikátní projekt, ale hlavní díky patří Tobě Delhi.